moderní výroba

Veškerá moderní výroba je závislá na využití přírodní energie. Množství energie se dá zvýšit především hlubším a všestrannějším využitím přírodních zdrojů. Kvocienty individuální teoretické spotřeby energie, tj. množství spotřebované energie z energetických zdrojů v poměru k počtu obyvatel, nám ukazují stupeň průmyslového rozvoje země nebo ekonomické oblasti. Hospodářství vysoce industrializovaná mají kvocienty vyšší než 5 t uhlí (všechny zdroje energie se převádějí na černé uhlí); např. USA mají kvocient 9 t, Kanada 8 t, a proti tomu země s nepatrným průmyslem nedosahují ani 2 t. Tyto individuální kvocienty spotřeby mechanické energie nám ovšem nedávají zcela přesný obraz o energetických zdrojích, protože ve skutečnosti se všechny energetické produkty nespotřebují na místě, kde byly vytěženy.

To však není jediné dělení. Energetické zdroje lze rozdělit také na zdroje:

1. Obnovitelné - do této skupiny patří: vodní energie, solární (sluneční) energie, větrná energie, energie vzniklá spalováním biomasy.
2. Neobnovitelné - ropa, zemní plyn, uhlí = fosilní paliva, dřevo, rašelina, lignit, hořlavé břidlice a jaderná energie.Veškerá moderní výroba je závislá na využití přírodní energie. Množství energie se dá zvýšit především hlubším a všestrannějším využitím přírodních zdrojů. Kvocienty individuální teoretické spotřeby energie, tj. množství spotřebované energie z energetických zdrojů v poměru k počtu obyvatel, nám ukazují stupeň průmyslového rozvoje země nebo ekonomické oblasti. Hospodářství vysoce industrializovaná mají kvocienty vyšší než 5 t uhlí (všechny zdroje energie se převádějí na černé uhlí); např. USA mají kvocient 9 t, Kanada 8 t, a proti tomu země s nepatrným průmyslem nedosahují ani 2 t. Tyto individuální kvocienty spotřeby mechanické energie nám ovšem nedávají zcela přesný obraz o energetických zdrojích, protože ve skutečnosti se všechny energetické produkty nespotřebují na místě, kde byly vytěženy.

I těch je více.

Používáním (produktů) těchto paliv se nemůžeme ubránit znečišťování životního prostředí, hlavně ovzduší, skleníkovému efektu, znečišťování řek, moří a oceánů, vlastně veškerého vodstva na zemi a zároveň s moři a oceány i pobřeží, čímž se zabíjejí různé organismy jak na zemi, tak i pod vodou.

Přírodní zdroje energie lze rozdělit do 4 základních skupin:

1. Základna tepelná (palivová), jejíž zdroje tvoří dřevo, rašelina, lignit, uhlí, hořlavé břidlice, ropa, zemní plyny, sluneční záření a zemské teplo.
2. Základna vodních sil, jejímiž hlavními zdroji jsou jezera a vodní toky. Patří sem také energie vznikající při změně výšky mořské hladiny, zejména při dmutí moře.
3. Základna atmosférická, jejíž zdroje tvoří síla větru, jíž se používá v tzv. eolických elektrárnách.
4. Základna atomové energie - jde hlavně o přeměnu jaderné energie v elektrickou v atomových elektrárnách.

Téma:Fosilní paliva

Pojem fosilní pochází z latiny a znamená předvěký, pocházející ze starých usazenin. Mezi fosilní paliva se řadí uhlí, ropa a zemní plyn. Z fosilních paliv se získává energie(elektrická, teplo, světlo, tělesa se uvádějí do pohybu), ale i produkty z nich jsou velice důležité pro rozvoj průmyslu a dokonce i pro život. Bez těchto paliv by se lidstvo nedostalo na takovou úroveň, jakou zde máme dnes, a mnoho lidí by bez nich v této době nedokázalo žít.Samozřejmě všechno má své klady a zápory a stejně tak i fosilní paliva. O výhodách jsem se již zmínil. A zápory?

Preventivní opatření

Nejcitlivějšími orgány na účinky elektromagnetického pole jsou kromě nervového systému též pohlavní orgány a oči.

Preventivní opatření

Základním prostředkem ochrany před nepříznivými účinky elektromagnetického záření je dostatečně účinné stínění zdrojů záření. Pokud je není možné uskutečnit, což bývá např. v prostoru anténních systémů, vysílačů, vymezují se pásma s vysokým rizikem a stanoví se zákaz vstupu nebo omezená doba pobytu v poli tak, aby nebyly překročeny hygienické limity stanovené předpisy. Pro pracovníky, kteří musí vstupovat při práci do prostorů s vysokou intenzitou vysokofrekvenčního pole, byly vyvinuty ochranné oděvy, v jejichž tkanině je vetkána kovová síťka, která pole stíní. Ochrana očí je možná odrazovými brýlemi s kovovou síťkou. Doplňkem k ochraně zdraví pracovníků jsou preventivní lékařské prohlídky těch pracovníků, kteří pracují za podmínek překračujících nejvyšší přípustné hodnoty. Pro těhotné ženy je uplatňován požadavek na omezení expozice na zlomek nejvyšších přípustných hodnot zvláštním předpisem.

Tepelné účinky

závisí na intenzitě pole, frekvence, doba působení, rozměry organismu a jeho orientace vzhledem ke zdroji pole nebo záření a na vodivosti tkáně, tedy na obsahu vody v tkáni. Nejúčinnější absorpce v těle člověka je při frekvencích kolem 100 Mhz. Pro tento frekvenční interval jsou proto hygienicky přípustné hodnoty nejnižší.

Netepelné účinky, typické pro nízkofrekvenční elektrická a magnetická pole, spočívají především v tom, že tato pole vyvolávají v těle elektrické proudy. Při vysokých intenzitách byly zjištěny i subjektivně pozorovatelné účinky na člověka, kdy vyvolává vjem blikajícího světla.

Hodnocení rizika elektromagnetického pole

Měřením prahu účinnosti není jen intenzita, ale i čas. Součin skutečné intenzity pole a doby působení se nazývá ozáření. V praxi je nutné dbát na to, aby ozáření nepřevyšovalo maximální přípustné hodnoty ozáření pro obshluhující personál a obyvatelstvo.

Biologické účinky elektrických a magnetických polí a elektromagnetických vln se obvykle dělí na tepelné a netepelné. Tepelné účinky jsou typické pro působení polí s vyššími frekvencemi (100 kHz a vyššími), netepelné účinky se projevují u polí s nižšími frekvencemi a jsou určeny především intenzitou elektrického proudu, který působením těchto polí v těle vzniká.

Elektrostatický

náboj vzniká i při česání suchým vlasů nebo při chůzi po čistém vlněném koberci nebo po podlaze z nevodivé umělé hmoty. Elektrické pole, dosahující při přiblížení ruky nebo jiné části těla k uzemněnému předmětu v tomto případě několik desítek kilovoltů na metr a projeví se výbojem (slabou jiskrou) ještě před dotykem s uzemněným předmětem. V domácnostech jsou zdroji elektrických polí elektrické spotřebiče, intenzita těchto polí je však nízká. V lékařství poměrně silné magnetické pole vzniká při provozu magnetické rezonance.

Současné limity ve světě i u nás se v podstatě shodují pro případy krátkodobých expozic (a při konkrétní praktické aplikaci v provozních podmínkách).

Se statickým

a elektrickým polem se setkáváme stále i bez přičinění techniky. Za běžné atmosférické situace je v blízkosti země stále elektromagnetické a geomagnetické pole. Elektrostatické náboje a s nimi spojená elektrická pole vznikají kromě toho všude, kde se zpracovávají izolační materiály. V bezprostřední blízkosti skleněného povrchu barevných obrazovek může elektrostatické pole dosáhnout až 20 - 40 kV/m.

V kmitočtovém

· pásmu 30 - 300 MHz jsou v provozu především nejrůznější vysílače policejní, požární, záchranné služby, FM rozhlasové, radiotelefony.

·Na kmitočtech nad 300 MHz (v tzv mikrovlnném pásmu) jsou rozhodujícími zdroji opět nejrůznější vysílače policejní, požární, taxi, TV, telefony, dále radary různého užití, satelitní spoje, radioreléová pojítka, diatermie, mikrovlnné trouby aj.