Příklad

velikost imaginárního síta (mm) Zemina č. 1 Zemina č. 2 Zemina č. 3
hmotnostní zbytek na sítě
(g) celkový propad sítem
(g) celkový propad sítem
(%) hmotnostní zbytek na sítě
(g) celkový propad sítem
(g) celkový propad sítem
(%) hmotnostní zbytek na sítě
(g) celkový propad sítem
(g) celkový propad sítem
(%)
200 0 0 0 1014 100
100 0 0 384 630 62,13
60 0 0 1020 100 132 498 49,11
32 0 30 990 97,06 112 386 38,07
16 0 82 908 89,02 100 286 28,21
8 0 80 828 81,18 80 206 20,32
4 0 114 714 70,00 74 132 13,02
2 0 1015,8 100 80 634 62,16 50 82 8,09
1 22 993,8 97,83 122 512 50,20 42 40 3,95
0,5 19,8 974 95,89 176 336 32,94 10 30 2,96
0,25 60 914 89,98 154 182 17,84 10 20 1,97
0,125 60 854 84,07 102 80 7,84 5 15 1,48
0,06 82 772 76,00 50 30 2,94 5 10 0,99
0,02 182 590 58,08 - -
0,01 144 446 43,91 - -
0,005 152 294 28,94 - -
0,002 244 50 4,92 - -
0 50 0 0 30 0 0 10 0 0
Celková hmotnost vzorku (g) 1015,8 1020 1014

Příklad č. 4

c – 18 %
m – 59 %
s – 23 %

a,
Ip – 21
WL – 63 % pro určení typu zeminy jsme použili diagram plasticity
=> MH , Hlína s vysokou plasticitou
b,
Ip – 30
WL – 42 % pro určení typu zeminy jsme použili diagram plasticity
=> CI , Jíl se střední plasticitou


Příklad č. 5

f – 4 %
s – 65 %
g – 31 %
d10 = 0,125
d30 = 0,56
d60 = 1
pro určení typu zeminy jsme použili trojúhelníkový diagram

mechanika priklady

Příklad č. 1

g - 70 %
s + f - 30 % => c – 13 %
m – 60 %
s – 27 %

po přepočtu:
g – 70 %
c – 3,9 %
m – 18 % pro určení typu zeminy jsme použili trojúhelníkový diagram
s – 8,1 % => GM , GC Štěrk hlinitý nebo Štěrk jílovitý

Příklad č. 2

g - 80 %
s + f – 20 % => c – 10 %
m – 30 %
s – 60 %

po přepočtu:
g – 80 %
c – 2 %
m – 6 % pro určení typu zeminy jsme použili trojúhelníkový diagram
s – 12 % => G-F , Štěrk s příměsí jemných částic

Příklad č. 3

c – 15 %
m – 40 % Ip – 3
s – 45 % WL – 21 %
pro určení typu zeminy jsme použili diagram plasticity
=> MS , ML , Hlína písčitá s nískou plasticitou

- Př.) Kam se posune rovnováha, jestliže uděláme následující změny v endotermické reakci
N2 + 3 H2 → 2 NH3 ?
a) + NH3 … doleva
b) ↑ V … doleva
c) ↓ t … doprava
d) + katalyzátoru, který urychluje reakci směrem doprava … nikam (urychlí ustavení
rovnováhy, ale na samu
rovnováhu vliv nemá)

platí zákon akce a reakce:

Akce reakce
Změny koncentrace (nemění se KR)
Přidání výchozích látek => ↑c reaktantů ↑c produktů => rovnováha se posune doprava
Přidání produktů => ↑c produktů ↑c reaktantů => rovnováha se posune doleva
Změny tlaku (nemění se KR, alespoň jedna z látek musí být plyn)
↓p ↑c ve směru většího počtu částic
↑p ↑c ve směru menšího počtu částic
Změny tepoty (mění se hodnota KR)
↓t ↑c ve směru exotermické reakce(proti směru
endotermické reakce)
↑t ↑c ve směru endotermické reakce( proti směru
exotermické reakce)

CHEMICKÁ ROVNOVÁHA:

stav, kdy se koncentrace reaktantů rovná koncentraci produktů
- a A + b B ↔ c C + d D
cr = cp
v1 = v2
k1 * [ A ]a * [ B ]b = k2 * [ C ]c * [ D ]d

k1 [ A ]a * [ B ]b … KR = 1 => cr = cp
k2 = KR = [ C ]c * [ D ]d K > 1 => cr ↓
K < 1 => cp ↑
- KR závisí na teplotě !!!!!!
- faktory ovlivňující chemickou rovnováhu:
- rovnováha se posune doprava => přibudou produkty
doleva => přibudou reaktenty

faktory ovlivňující rychlost chemické reakce:

1) vnitřní uspořádání látky: závisí na vlastní reaktivnosti dané látky
2) styčná plocha: malá => pomalá reakce, velká => rychlá r.
3) koncentrace: zabývali se tím pánové Gultberg a Waag => Gultbreg – Waagův zákon:
a A + b B ↔ c C + d D
v1 = k1 * [ A ]a * [ B ]b k1 , k2 … rychlostní konstanty (závisí na teplotě - ↑t =>↑k
v2 = k2 * [ C ]c * [ D ]d
4) teplota: zvýšení teploty o 10°C má za následek dvoj- až čtyřnásobné reakční rychlosti ( s ohledem na to, zda se jedná o reakce endo- nebo exotermní)
5) tlak: význam pouze u plynů - ↑p => ↑v
6) katalyzátory: (= ovlivňují reakci, ale samy se průběhem reakce nemění)
- promotory: ↑v inhibitory: ↓ v
- katalýzy homogenní: stejné skupenství všech látek katalýza heterogenní: různá
skupenství
- pozitivní katalyzátor: ↓ EA negativní katalyzátor: ↑ EA

- Teorie aktivovaného komplexu: vychází z předpokladu, že v průběhu reakce musí soustava projít stádiem aktivovaného komplexu. A – B + C – D → A … B → A – C + B – D

C … D
Z energetického hlediska zde probíhají dva protichůdné děje: při štěpení původních vazeb se energie spotřebovává, při vzniku nových vazeb se energie uvolňuje.
- Tepelné zabarvení reakce se vyjadřuje změnou entalpie ∆H.
- Reakční rychlost = rychlost chemické reakce = rychlost s jakou se výchozí látky mění na produkty-
- vyjadřuje s buď úbytkem reaktantů nebo příbytkem produktů
- a A + b B → c C + d D
∆ [ C ] ∆ [ D ] ∆ [ A ] ∆ [ B ]
v = c * ∆ t = d * ∆ t = a * ∆ t = b * ∆ t

CHEMICKÁ KINETIKA:

Teorie aktivních srážek: předpokládá, že aby vznikla chemická vazba musí se uskutečnit účinná srážka mezi atomy (to je nepružná srážka, kdy mají částice dostatečné množství energie. Minimální energie, kterou musí částice mít se nazývá energie aktivační energie.Také závisí na vhodné prostorové orientaci molekul.). Neúčinná srážka je srážka pružná, při které se částice kontaktují bez vzniku chemické vazby. Dostatečné množství energie lze dodat různými způsoby – tepelná en., sluneční E, …

Chemická kinetika a chemická rovnováha

součást TERMODYNAMIKY … zabývá se energetickými změnami během reakcí: při štěpení chem. vazeb je třeba energii dodat, při vzniku se E uvolní. Celková energetická bilance závisí na tom, kolik E se uvolní a kolik E se dodá:
- endergonická reakce: energie se dodá
exergonická reakce: energie se uvolní

Naměřené hodnoty:

Vzorek
Č. Penetrace kuželu [mm] Označení skleněné váženky Hmotnost prázdné váženky Hmotnost váženky s vlhkou zeminou Hmotnost váženky s vysušenou zeminou
1 15.2 V 12 18.36 g 43.09 g 38.38 g
2 19.3 V 13 22.45 g 42.04 g 38.15 g
3 23.5 V 14 23.50 g 42.95 g 38.68 g




Vzorek
Č. Hmotnost vlhké zeminy [m] Hmotnost vysušené zeminy[md]
1 24,73 g 20,02 g
2 19,59 g 15,70 g
3 19,45 g 15,18 g

Výpočet vlhkosti:

Z penetrační zóny se odebere vzorek na vlhkost.
Celý postup se opakuje nejméně třikrát pro různé vlhkosti. Při zvyšování vlhkosti zkušebního vzorku se přidá destilované voda a stěrkou se zamíchá do vzorku. Při snižování vlhkosti se vzorek rozprostře na desce (odpařovací misce) a poté se přemístí do čisté míchací misky a opět se prohněte.
Hodnoty penetrací se musí pohybovat v rozmezí 15 – 30 mm.

Postup:

Z podsítného prošlého sítem 0,4 mm (případně nejbližším možným) odebereme cca 200 g. Zeminu dáme do misky, přidáme vodu (ne příliš velké množství) a stěrkou promícháme. Hnětení se provádí tak dlouho, dokud konzistence zkušebního vzorku vykazuje změny.
Je třeba zabránit vmíchávání bublin vzduchu do zkušebního vzorku. Je-li třeba, přidá se takové množství destilované vody, aby první kuželová penetrace dosahovala cca 15 mm.
Část vzorku se přemístí plochým nožem do čisté a suché misky, přebytečná zemina se stáhne srovnávacím pravítkem. S penetračním kuželem aretovaným ve zdvižené pozici musí být rám kužele spuštěn tak, že se hrot kužele dotkne povrchu zeminy a kužel se zaaretuje. Poté je kužel uvolněn a ponechán ve spuštěné pozici 5 s  1 s. Penetrace kuželu je vypočtena jako rozdíl mezi počáteční a konečnou polohou dříku kuželu (po 5-ti sekundách penetrace) a zaokrouhlena na 0,1 mm. Poté se kužel vytáhne a očistí.

STANOVENÍ MEZE TEKUTOSTI POMOCÍ KUŽELOVÉ ZKOUŠKY

Účel:

Mez tekutosti je vlhkost, při které zemina přechází ze stavu plastického do stavu tekutého (jedna z Atterbergových mezí).

Pomůcky:
- kuželový přístroj (kužel z nerezové oceli, 80 g, vrcholový úhel 30o)
- miska
- střička
- odpařovací miska
- stěrka (nebo pravítko)
- váhy
- váženky
- sušička

Budoucnost

S využíváním čistších forem energie jsou i přes pokračující výzkumy stále problémy. Zásoby uhlí jsou mnohem vydatnější než zásoby levnějších paliv, jako ropa nebo zemní plyn. Nové techniky pravděpodobně umožní dobývat uhlí i tam, kde se to dnes z ekonomických důvodů nevyplatí. Odborníci se domnívají, že současné metody dovolují ekonomicky těžit pouze přibližně 12% známých světových zásob. Jednou z metod, jak využívat zbylých zásob, je spalovat uhlí přímo ve sloji, a tak produkovat plyn. Jiné pravděpodobné použití je extrahovat z něj ropu, a tak nahrazovat mizející zásoby. Kvůli tomu probíhá v různých zemích řada experimentů.

Rizika

Rizika dolování jsou zřejmá a dokonce i při přísných bezpečnostních opatřeních zahynou ročně stovky horníků. Ale i používání uhlí v sobě skrývá různá nebezpečí. Kontakt s uhlovodíky obsaženými v uhlí může způsobit rakovinu kůže. Kouř a plyny vydávané při hoření uhlí mohou způsobit řadu vážných nemocí dýchacího ústrojí, včetně rakoviny a rozedmy plic. Kouřové plyny vydávané při hoření uhlí obsahují rovněž sloučeniny síry. Ty způsobují kyselé deště, které mají zhoubný vliv na stromy a na ostatní vegetaci, způsobují úhyn ryb a ostatních vodních živočichů a erozi cihel a kamenů na budovách. Jedním z vedlejších produktů při hoření uhlí je oxid uhličitý. Je to jeden z plynů, o kterých se domníváme, že způsobuje tzv. skleníkový efekt - zachycuje teplo, a tak přispívá k zahřívání zemského povrchu a ke změně zemského klimatu.