2. Úkoly ( podle zadání z doplňujících materiálů)
3.Teoretické základy úlohy obsahující
a) definici zjišťované veličiny a její jednotku
b) stručné vystižení principu měřicí metody tj. fyzikální základy metody
c) výsledný vzorec, který bude použit k výpočtu hledané veličiny
d) stručný postup práce
e) schéma zapojení (v případě měření elektrické úlohy)
f) vztahy pro stanovení chyby výsledku
V domácí přípravě musí být splněny všechny body  a) až f)  .
Druhá část domácí přípravy je pracovní list pro záznam naměřených hodnot. Je to volný list papíru formátu A4, který si každý přinese na cvičení a list musí obsahovat
• malé razítko
PŘÍPRAVA ÚLOHY č.
Jméno
Podpis učitele Datum
• soupis měřených veličin potřebných do výpočtových vzorců
• tabulky pro zápis opakovaně měřených hodnot.

REFERÁT

měřené úlohy sestává z těchto částí: A) Domácí příprava ( obsahující dvě části)
B) Záznam naměřených hodnot
C) Zpracování výsledků měření
D) Závěr
A) Domácí příprava musí být vypracována vždy na papíru formátu A 4 a její první část musí obsahovat

1. Vyplněné razítko

Česká zemědělská univerzita v Praze Jméno
Katedra fyziky Fakulta / ročník

LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY FFFyziky FFYZIKY Číslo kroužku
Lab.skupina
ÚLOHA č. NÁZEV Datum měření
I. II. III.
Datum odevzdání
Hodnocení

Ele

prou v plynech:izolanty, nositelé náboje ionty vzniklé disociací atomů plynu,průchod proudu -výboj, (omezení ohmova zákona); nesamostatný-indukovaný teplen, zářením; samostatný-stimulovaný hl. ele.polem a sníženým tlakem(tichý,jiskrový obloukový);Vliv tlaku-prodlužování volné dráhy iontů a tím růst jejich energie, katodové a anodové (kanálové) paprsky.Rngenové parsky:spektrum rentgenového záření z molybdenové antikatody.Transistor:malé množství přechodu z emitoru do báze v prostupném směru, snižuje se odpor v přechodu z konektoru do báze,při vyší hladině napětí na tomto přechodu způsobí výkonové zesílení signálu mezi emitorem a bází

1)chování ele.proudu v uzlech-počet proudu vstupujících do uzlu se rovná součtu proudu z uzlu vystupujících; 2)chování ele.proudu v obvodech(smyčkách):součet napětí zdrojů ele.enrgie v uzavřeném ele.obvodu s polu súbytkem napětí na vodičích a odporech v něm zařezených je =0. Ele.proud v kapalinách-normální stav:izolanty, nositelé náboje:ionty ve formě příměsí(solí,kyselin,zásad) v disociovaném stavu(elektrolity),vodivost koncentrací disociovaných iontů(jejich pohyblivost);elektrolíza-průchod ele.proudu(transport látek).

Náboje, projevuje se silovým působením a ztrátami různými v různých materiálech, v Apérech, jde o vyrovnání potencionálního spádu dlouhodobého obvodového zdroje EP, hl.zdroji EP jsou chem.články(zejména elktomagnetické indukce v elektrárnách.Odpor vodiče: převrácená hodnota vodivosti, vodič s lineární volt.apér. charakteristikou,závistlost na teplotě:růst-kovy. polkes-polovodiče. Ohmův zákon:síla působící na náboj v ele.poli, impulsová rovnice, rychlost se mění za čas t z nuly na v.Kirchoffovy zákony:

elektrický náboj-nositel

jedné z element,fyzikálních sil.(přitahují se-různá znaménka, opuzují se stejná znaménka).Intenzita ele.pole:je rovna síle kterou pole působí na kladný jednotkový náboj. elekrtický potencionál - práce kterou vykonávají síly pole při přenosu kladného jednotkového náboje do místa s nulovým potencionálem;napětí -jednotka práce vykonaná při přenosu elektronu do místa s EP o 1V vyšším,Kapacita vodič: Kondenzátor-několik vodičku uspořádaných tak aby měli vyšší hodnotu kapacity. El.proud: uspořádaný pohyb nositelů ele.

Feromagnetika

-silný výsledný mag.moment elektronového obalu silně zesiluje vnější magnetické pole (Nýr je mnohem větší než 1 závisí silně na H a T a navíc také na předchozí magnetické historii látky); Mag.hysterie:velká plocha s hysterzními smyčkami(magneticky tvrdé matroše); Pernmantní magnety(měkké mag.matroše-trafa,motory).Pravidlo pravé ruky:dáme-li levou ruku do mag.pole tak,že siločáry pole vstupují do dlaně a natažené prsty směřují ve směru pohybu kolmého náboje,pak vztyčený palec ukazuje směr síly, kterým působí pole na pohybující se nboj.Lorentzova síla:je kolmá na rovinu vytvořenou vektory rychlosti a mag.indukce.Apérové síly:moment síly působí na obdélníkovou smyčku v mag.poli(modifikované prav.lev.ruky).

Mag.indukce:

magnetika jako prostředí je projevem vnitřních mag.momentů elektromagnetického obalu a jádra atomu. Mag.siločáry:uzavřené křivky k nimž jsou vektory magnetické indukce ve všech bodech tečné. Základní typy magnetiky:Dinagnetika-výsledný magnetický moment elektronového magnetu je nulový, vnější mag.pole je snižováno působením látky (Nýr je mírně menší než 1,nezávisí příliš na H a T); :paramagnetika-existuje trvalý nenulový mag.pole elektronů v obalu(vnější magnetické pole se v látce mírně zvišuje(Nýr je mírně větší než 1 nezávisí příliš na H, závisí na T;

Magnetismus:

polarizace elektronických toků v látce. Ele.náboje v klidu-elektrostatika,elektrostatické pole, ele.náboje v pohybu-elektordinamika. Magnetická silokřivka:uzavřená čára tečná vždy k intenzitě magnetického pole. Intenzita mag.pole:síla poůsobící na pohybující se ele.náboj. Pravidlo pravé ruky: uchopení pravou rukou vodič tak aby palec ukazoval směr ele.porudu,pak ostatní prsty ukazují směr magnetického pole.

1) 1kg H2O; m =1kg; t1 = 0C; t2 = 90C; změna entropie S=?: S = ∫dQ/T; S2 – S1=∫dQ/T; Q=m.c.T; dQ=m.c.dT; S =T1∫T1 m.c.dT/T; S = m.c.lnT2/T1; c = 4180J/kg.K
2) p1=50kPa; p2=100kPa; S1=1m2; S2=1cm2; h=10m; v2=?: S1.v1 = S2.v2→ v1= (S2/S1).v2; ½.ρ.v12 + h1.ρ.g + p1=½.ρ.v22 + h2.ρ.g + p2; ½.ρ.(v12-v12) = p2 - p1 - h1.ρ.g; v2= √2.( p2 - p1 - h1.ρ.g) / (ρ.( (S2/S1) -1)3) d=0,5mm; σ=0,072N/m; m=?: G=F; F=σ.S; m.g=σ.2πr; m =σ.π.d / g
4) r=0,01mm; ρVZ= 1,2kg.m-3; η=24.10-6Pa/s; v=?: Fg-Fo-Fvz=0; m.g – 6.π.η.r.v- (m.ρVZ.g / ρ) =0; V=m/ρ; V.ρ.g – 6. π.η.r.v – 4/3.π.r3.ρVZ.g = 0; v= (4/3. π.r3.g .(ρ- ρVZ)) / 6. π.η.r
5) d1=0,05mm; h=0,2mm; σ=0,072N/m; d2=?: pd=± 2.σ/r; pd= -2.σ/r ---se rozloží : pd1= -2.σ/r1 = -4.σ/d1 a pd2= -2.σ/r2 = -4.σ/d2; Δp=p1- p2 = h.ρ.g; -4.σ/d1 + 4.σ/d2 = h.ρ.g; d2 = 4.σ/ (h.ρ.g +(4.σ/d1))
6) h=20m; p1=50kPa; p2=100kPa; S1=1m2; S2=1mm2; v1=v2=?: S1.v1 = S2.v2→ v1= (S2/S1).v2; ½.ρ.v12 + h1.ρ.g + p1=½.ρ.v22 + h2.ρ.g + p2; ½.ρ.(v12-v12) = p2 - p1 - h1.ρ.g; v2= √2.( p2 - p1 - h1.ρ.g) / (ρ.( (S2/S1) -1)7) d1=3mm;σ=0,072N/m; d2=0,1mm; Δh=?: pd=± 2.σ/r; pd= -2.σ/r ---se rozloží : pd1= -2.σ/r1 = -4.σ/d1 a pd2= -2.σ/r2 = -4.σ/d2; Δp=p1- p2 = h.ρ.g; -4.σ/d1 + 4.σ/d2 = h.ρ.g; h= (4.σ(1/d2 – 1/ d1) )/(ρ.g)
8) Q=150cm3/s; S=0,5cm2; h=?: Q=S.v→ v=Q/S; ½.ρ.v12 + h1.ρ.g + p1=½.ρ.v22 + h2.ρ.g + p2; (p1=p2; v2=0; h1=0); ½.ρ.v12 = h2.ρ.g; h2= ½.v12/g
9) V1 = 5l; p1 = 100kPa; t1 = 20C; V2=1l; p2=?; T2=?; V3=V2;p3=?; t3=t1; : p1.V1κ=p2.V2κ; p2=p1(V1/V2)κ; p1.V1/T1=p2.V2/T2; T2= p2.V2.T1 / p1.V1; p1.V1/T1=p3.V3/T3; p3 = p1.V1.T3 / T1.V3
10) σ=0,072N/m; p=100kPa; h=5cm; r=? kapilary : pd=2.σ/r; pd=h.ρ.g + p; h.ρ.g + p = 2.σ/r; r = 2.σ/ h.ρ.g + p
11) S1=0,03m2; S2=0,02m2; v1= 1m/s; p1=200kPa; p2;v2=? : S1.v1 = S2.v2→ v1= (S1/S2).v1; ½.ρ.v12 + h1.ρ.g + p1=½.ρ.v22 + h2.ρ.g + p2; p2 = ½.ρ.v12 + p1 - ½.ρ.v22
12)Prsten - ρAu=19290kg/m3; ρAg=10490 kg/m3; m=5,12g; mz=4,762g; t=20°C; ρH2O=998,2kg/m3; CAu=?: F=G-Fvz; F=Gz; mz.g=m.g-V.ρ.g; V=m/ρ; (m/ρp).ρ.g =g (m-mz); ρp=(m/(m-mz)).ρ; m=mAu+mAg; V=VAu+VAg; ρAu=mAu/VAu; ρAg=(m-mAu)/VAg; m/ρp=(mAu/VAu)+((m-mAu)/VAg); mAu=((ρ-ρAg). ρAu.m) /((ρAg-ρAu).ρ); CAu=?
13) V1/V2=15; p1 = 98,1kPa; t1 = 50C; p2; t2=?: p1.V1κ=p2.V2κ; p2=p1(V1/V2)κ; p1.V1/T1=p2.V2/T2; T2= p2.V2.T1 / p1.V1
14) V1 = 5l; p1 = 100kPa; V2=1l; p2=?: p1.V1κ=p2.V2κ; p2=p1(V1/V2)κ



1) U0=24V; Ri=3Ω; R,I,Pmax=?: U0=Ri.I+R.I; I=U0/(Ri+R); P=U.I=R.I2; dP/dR=d[U02.R(Ri+R)-2]/dR=U02(Ri+R)-2-2U02.R(Ri+R)-3=0; 1-2R(Ri+R)-1=0; Ri=R; I=U0/(Ri+R); P=R.U02/ R2.
2) U=6V; R1=3Ω; R2=1Ω; R3=4Ω; Qza hod.=?: I=Q/t → Q=I.t; 1/R‘=1/R1+1/R2; R=R‘+R3; I=U/R; Q=I.t; t=[s]
3) I=0,6A; R1=2Ω; R2=4Ω; R3=5Ω; U0=6V; RA=?: U0=RA.I+R.I+R3.I; 1/R‘=1/R1+1/R2; RA= (U0/I) -R‘-R3
4) U=6V; R1=3Ω; R2=2Ω; R3=6Ω; R4=1Ω; I,UV=?: I1=U/(R1+R4); I2=U/(R2+R3); U1=U-R1.I1; U2=U-R2.I2; UV=U1-U2 ???
5) R1=2Ω; R2=1,5Ω; U=6V; I=2A; R3=?: R=U/I; R‘=R-R1; 1/R‘=1/R2+1/R3
???6) U=220V; R1=100Ω; R2=150Ω; t=1h; Qza hod. , U0max., Imax.= ?: R=R1+R2; I=U/R; Q=I/t; t=[s]; U0max.=U Imax.=?
7)U=6V;R1=1Ω; R2=3Ω; UV=2V; R3=?: 1/R‘=1/R1+1/R2; R‘=; I=UV/R3; U=(R‘+R3).I; ; U=(R‘+R3).(UV/R3)→ R3=(UV.R‘)/ (U-UV)
8) U=220V; C=1μF; R=100Ω; f=50Hz; Ief= ?: ZC=1/ω.C=1/(2π.f.C); I=U/Z; Z=√ZR2+ZC2\ ; ZR=100
9) C=100pF; L=10μH; λ=?: f=1/(2π√L.C\); λ=C/f
10) R=100Ω; f=50Hz; L=1H; Uef=220V; Z, Ief= ?: ω=2.π.f; Z2=R2+ω2L2; Ief= Uef/Z
11) L=0,001H; C=1μF; R=3Ω; f, Z=?: f=1/(2π√L.C\); Z2=R2+1/(ω2C2); ω=2.π.f
12) S=5cm2; U=100V; d=1mm; εr=7; Q,C,E=?: ε0=8,85.10-12F/m; C=ε0.εr.(S/d); Q=C.U; E=1/2.C.U2
13) λ=550nm; h=6,626.10-34Js; c=3.108; m,p,E=?: E=h.f=h.c/λ; λ=h/p→p=h/λ; E=m.c2→m=E/c2
14) mz=6.1024kg; κ=6,7.10-11m3/kg.s; úniková rychlost částice- v=?: Fg=κ.m2/r ; Fd=m.v2/r; κ.m2/r = m.v2/r → v=√κ.m/r15) I1=2A; I2=1A; l=1m; a=1m; F=?: μ=4.π.10-7; F=μ.l.I1.I2/2.π.a
16) P=4W; λ=500nm; za t=1s počet fotonů -N,m=?: h=6,626.10-34J.s; E=m.c2=h.f=h.c/λ; m=h/c.λ; N=P.t/E; E= h.c/λ
17) e=1,6.10-17C; ε0=8,85.10-12F/m; me=9,1.10-32kg; r=0,053mm; n,λ,v,Ek=?:F=e2/4.π.ε0.r2; Fd=m.v2/r; m.v2/r=e2/4.π.ε0.r2→v=e√1/π.ε0.r.m.4\; Ek=1/2m.v2 ; 2.π.m.r.v=n.h→n=2. π.m.r.v/h; λ=c/f=h/p=h/m.v; h=6,626.10-34J.s
18) v=500m/s; v1=100m/s; v2=?: v=v1+v2/(1+((v1.v2)/c2)); v2= v -v2 /(1-((v.v2)/c2)).
19) E=2eV; e=1,602.10-19C; f,m,λ=?: h=6,626.10-34J.s;E=h.c/ λ→λ=h.c/E; m=h/c.λ; f=c/λ
20) λ=5.10-7m; c=3.108m; h=6,626.10-34J.s; f,E,Ek,U=?: f=c/λ; E=h.f; U=(h.c)/(e.f); Ek=1/2m.v2
21) U=6V; R1=3Ω; R2=4Ω; R3=5Ω; UV,IC=?: 1/R‘=1/R1+1/R2; R=R‘+R3; I=U/R ; UV=R3.I
22) U=6V; R=12Ω; a=10cm; B=0,5T; M=?: F=I.B.l.sinα=I.B.a; I=U/R; F=U/R.B.a; M=F.a
23) 2 reflexe; α=40; d=0,5μm; f,λ=?: φ=90-α; k.λ/2.d=sinφ→ λ=2d.sinφ/k; f=c/λ

tahak

1) f=0,3; m1=1kg; m2=2kg; α=30; a=?: F1+FT= G1.sinα; F2-FT= -G2→FT= F2+G2; F1+F2+G2= G1.sinα; m1.a+m2.a+m2.g = f.m1.g.sinα; a= (g.(f.m1.sinα - m2)) / m1+m2
2) v=5km/h; v0=0km/h; m1=20t; m2=15t; v1,v2=?: ½.m2.v0+1/2.m1.v=1/2.m2.v2 +1/2.m1.v1; m2.v0+m1.v=m2.v2 +m1.v1; m1.(v-v1).(v+v1)=m2.(v2 -v0).(v2 +v0); v+v1=v2 +v0; v1= v-( m2.v2/m1); v2=(2m1.v+ v0 (m2 –m1))/(m1+m2)
3) α=10; m1=10t; m2=5t; f=0,3; v=80km/h; sbrzdná=?: Fb=a.m; Fb=-μ.m.g.cosα; a=-μ.g.cosα; s=1/2.a.t2;t=v/a; (f= μ)
4)v0=10m/s; m=2kg; α=30; h=10m; Ek=?: t0=v0.sinα/g; sy=v0.sinα.t -1/2.g.t2;
Ek=1/2m.v2+m.g.h=1/2.m(v0.cosα)2+mg(h+sy)
5) m=10t; v0=80km/h; f=0,4; s=?: F=- Fb; F=a.m; Fb=-μ.m.g; a=-μ.g; s=1/2.a.t2; t=v/a
6) R=0,1m; r=0,01m; M=20kg; m=3kg; a=?: M=J.ε→ ε=M/J; M=F.r; G-F=M.a→F=G-M.a = M(g-a); J.ε=M.r.(g-a); ε=a/r; J.a/r = M.r.g-M.r.a; a=M.r2.g/J+M.r2; J=J1+J2=1/2.M.r2+1/2.m.r2
7) ρ=5800kg/m3; R=20cm; t=10cm; f=50Hz; μ=0,3; F=50N; t,n=?: m=ρ.V=ρ.π.r2.t; J=1/2m.R2; M=J.ε; M=F.μ.R; F.μ.R=1/2.m.R2.ε → ε=2.F.μ/m.R; t=ω/ε ; t=2.π.f/ε; φ=φ0+ω.t+1/2.ε.t2; φ0=0; n=φ/2.π; ω=2.π.f
8) l0=10m; S=1mm2; E=210GPa; μ=0,3; m=10kg; d,d0,η=?: σ=F/S=G/S=m.g/S; ε=Δl/l=σ/E; Δl=l.σ/E; η=μ.ε; η=Δd/d; S=π.d2/4 → d=2.√S/π\; Δd=η.d
9) l1=1m; l2=2,3m; ρ1=500kg/m3; m=50kg; ρ2=2000;R,F=?: F=Fvz-G=V.ρ.g-m.g = m/ρ2 . ρ .g –m.g ????
10) r=10cm; mk=20kg; mz=2kg; h=2m; Ek=?: ΔW=Ep-Ek; Ep=mz.g.h; ΔW=0; J=1/2.m.r2; Ek=1/2.J.ω2; 0= mz.g.h -Ek; Ek= mz.g.h; ω=√2Ek/J\; ω=2πf; f=ω/2π
11) f=0,1; r=50m; v=?: F=m.a=m.v2/r; a=g.f; m.v2/r = g.f; v=√g.f.r12)m1=1kg; m2=2kg; f=0,2; v0=10m/s; a=?:I) G1-T=F1 z toho m1.g-T=m1.a; T-G2=F2 z toho T-m2.g.f=m2.a; T=m1(g-a); m1(g-a)-m2.g.f-m2.a=0; a=g(m1-m2.f)/m1+m2
13) f=01; a=1m; b=3m; m=2kg; α=°60; v=?: sinα =h/b →h=b.sinα; J=1/12.m(a2+ b2); m.g.h=1/2.J.ω2; ω =v/h; m.g.h=1/2.1/12.m.(a2+ b2) . v2/ h2; v=√g.h3.24 / (a2+ b2)\ ???
14) Drát- d=2mm; E=2,1.105; μ=0,3; ε=?: ε= 1/E . σ; μ=η/ε; η=Δd/d; Δl/l=σ/E; ε=Δl/l; σ=F/S; S=π.d2/4

Závěr:

Naměřené hodnoty se v rámci uvažované chyby vpodstatě shodovaly s Poissonovým rozdělením, až na hodnoty v počtu 5 a 9. V těchto počtech se naměřená relativní četnotnost neshodovala s poissonovým rozdělením. Tato chyba byla pravděpodobně způsobena nedostatečným počtem měření. Pro dostivelké N by se naměřená četnost blížila Poissonovu rozdělení.

Počet pulzů Četnost pulzu Relativní četnost pulzu Směrodatná odchylka Poissonovo rozdělení Souhlas
0 32 0,05333 0,00942809 5,1560E-02
1 85 0,14167 0,01536591 1,5288E-01
2 147 0,24500 0,02020726 2,2664E-01
3 124 0,20667 0,01855921 2,2400E-01
4 92 0,15333 0,01598611 1,6604E-01
5 77 0,12833 0,01462494 9,8460E-02 NE
6 29 0,04833 0,00897527 4,8656E-02
7 11 0,01833 0,00552771 2,0609E-02
8 3 0,00500 0,00288675 7,6383E-03
9 0 0,00000 0 3,53E-03 NE

Pro statistické vyhodnocení zvedeme tyto pojmy.

Absolutní četnost pulzů :

Ai = ni
ni - počet naměřených skupin

Střední hodnota počtu pulzů :
N - počet měření (hodnot)

Relativní četnost :



Směrodatná odchylka relativní četnosti :





Tabulka naměřených hodnot:

6 3 3 1 2 2 5 2 2 1 4 4 7 1 4 4 1 4 2 1
2 4 1 2 2 3 1 5 3 3 3 5 3 4 3 3 2 3 5 2
2 5 4 2 1 2 3 1 2 3 5 3 0 1 2 3 3 2 1 8
5 1 1 3 1 1 2 2 3 5 4 1 2 2 5 2 2 3 1 5
2 4 7 4 6 3 1 0 3 2 0 4 0 5 2 3 2 2 1 5
2 2 3 2 2 3 5 2 5 1 5 4 1 3 3 2 1 1 2 0
2 1 2 2 3 5 1 3 3 2 2 2 5 3 2 2 2 5 1 7
1 3 2 5 5 2 5 4 6 1 3 3 3 0 6 4 2 5 1 2
4 3 5 2 2 1 3 3 3 2 3 6 6 2 2 6 3 3 4 4
1 3 1 4 1 3 7 2 3 1 2 4 2 2 2 3 2 5 6 3
3 2 0 4 3 4 3 3 0 1 4 1 2 3 1 3 5 5 4 1
5 4 5 4 7 2 3 2 6 5 4 4 5 3 8 2 0 4 2 4
3 5 1 2 3 3 7 2 1 3 3 1 6 6 4 2 3 4 1 2
5 4 2 4 1 1 5 1 2 0 1 2 2 0 2 3 2 2 2 2
5 4 4 2 5 3 3 2 3 5 5 2 2 6 2 2 5 4 1 1
5 5 1 1 3 1 0 2 3 3 3 3 5 3 3 5 5 3 2 4
2 3 5 5 5 6 3 2 2 3 3 4 0 5 2 5 6 0 3 5
2 4 1 4 1 2 1 4 5 5 4 4 2 2 3 6 4 2 3 4
6 1 3 3 4 0 4 6 0 5 1 5 2 3 4 2 3 2 3 6
1 2 4 3 0 3 5 5 6 4 0 3 4 7 4 5 5 0 3 0
6 0 3 5 6 3 3 4 2 2 5 1 8 2 1 4 2 2 1 2
2 1 4 3 4 3 5 4 2 2 2 1 3 2 3 1 2 6 3 2
4 0 4 1 1 0 3 2 4 5 5 1 2 5 4 3 2 2 4 3
3 3 4 3 1 4 4 0 1 6 2 2 0 3 4 5 3 0 3 4
3 0 1 4 1 2 2 4 3 1 4 0 4 2 5 2 5 4 1 2
5 4 1 6 2 2 5 2 2 2 5 2 2 7 1 4 1 1 2 4
3 1 4 1 2 3 4 5 2 4 1 4 5 1 0 4 7 5 3 3
2 2 3 7 2 3 3 0 1 4 3 4 2 4 6 6 2 3 5 1
3 3 4 3 3 6 2 2 2 3 4 5 1 5 2 3 2 4 4 3
2 6 1 3 7 1 4 2 0 3 2 4 6 4 2 4 2 5 0 5

Na přístroji zvolíme pracovní napětí 400 V . Nastavíme časový interval měření na 2 s.
Budeme měřit počet pulzů za tento časový interval. Nejprve vynulujeme počítadlo a tačítkem START započneme měření. Po 2 s odečteme z displeje počet naměřených impulzů. Dále znovu vynulujeme počítadlo a změříme další hodnotu. Pro statistické zpracování je nutné změřit alespoň 600 hodnot.

Popis měření:

Naším úkolem je změřit četnost náhodných impulzů registrovaných na nukleárním počítačí s GM trubicí pro registraci záření gama. GM počítač je trubice s dvěma elektrodamy s napětím asi 200 - 400 V. V trubici je zvláštní plyn, který se po průletu záření gama ionizuje, to způsobi překok mezi elektrodami. Tento je pak registrovan připojeným přístrojem pro měřenií radiaktivního záření.
I v případě, že není v blízkostí žádný zářič GM počítač registruje impulzy. Tyto jsou způsobeny kosmickým zářenim a stopamy radioaktivních látek v okolí nebo v samotném materiálu počítače. Tomuto jevu se říká tzv. nulový chod počítače
a budeme jej měřit pro pracovní bod charakteristiky počítače.

ověření Poissinova rozdělění

Narozdíl od makrofyziky, kde můžeme podle jistých zákonitostí s dostatečnou přesností určit polohu nebo chováni určitého objektu. V jaderné fyzice nelze určovat pčesně. Můžeme jen vyslovit, že určitý prvek se s jistou pravděpodobností vyskytne zde a s jinou pravděpodobností jinde. Tímto nám vziktou fluktuace, které jsou vyvolány již přímo podstatou měřeného procesu. Výsledky obvykle zpracováváme statistickými metodamy. To popisuje Poissonův diskrétní pravděpodobnostní zákon.

zemina č. 1

f – 76 %
s – 24 % pro určení typu zeminy jsme použili diagram plastocity
wL = 33,5 %
Ip = 4 => ML – hlína s nískou plasticitou




zemina č. 2


g – 37,84 %
s – 59,92 %
f – 2,94 %

pro určení typu zeminy jsme použili trojúhelníkový diagram
=> SP- písek špatně zrněný


Výsledky redukované prosévací zkoušky zeminy č. 3
velikost imaginárního síta (mm) hmotnostní zbytek na sítě
(g) celkový propad sítem
(g) celkový propad sítem
(%)
60 0 498 100
32 112 386 77,51
16 100 286 57,43
8 80 206 41,37
4 74 132 26,51
2 50 82 16,47
1 42 40 8,03
0,5 10 30 6,02
0,25 10 20 4,02
0,125 5 15 3,01
0,06 5 10 2,01
0,02 - 0 0
0,01 - 0 0
0,005 - 0 0
0,002 - 0 0
0 10 0 0
Celková hmotnost vzorku (g) 498