Barometrický tlak

Zadání: Změřte barometrický tlak v laboratoři pomocí staničního a deformačního barometru

Použité přístroje a pomůcky: 1, staniční barometr
2, deformační barometr
3, tabulky na korekce hodnot barometrického tlaku
Postup měření:
1. ovládacím kolečkem (8) byl nastaven jezdec (7) do polohy, v níž jeho dolní hrana v zákrytu s vrchlíkem
2. odečtení hodnoty p1 v kPa:


3. stejným způsobem zjistit tlak p2 a to při poloze jezdce v místě, kde se rtuť dotýkala stěny trubice. Z rozdílu horní a spodní hodnoty byla vypočtena hodnota p odpovídající výšce vrchlíku
4. v tabulce podle hodnoty p byla určena korekční hodnota K1. Další korekční hodnotu K2 na teplotu byla určena další tabulkou v závislosti na teplotě a na přibližné hodnotě barometrického tlaku
5. přímé odečtení barometrického tlaku pb-a v torrech na deformačním barometru.
Výpočet:
1. Barometrický tlak pb-b změřený na staničním barometru
Hodnota p odpovídající výšce vrchlíku: p = p1 - p2 [kPa]
Korekce na kapilární depresi podle výšky vrchlíku z přiložené tabulky: K1 = 0,075 kPa
Korekce na teplotní roztažnost podle teploty a přibližné hodnotě tlaku: K2 = 0,375 kPa
Barometrický tlak: pb-b = p1 + K1 - K2
2. Barometrický tlak pb-a změřený na aneroidu
Přepočtení změřeného tlaku v torrech na hodnotu v kPa: pb-a = pb-a [torr] . 0,13332 [kPa]
pb-a = 724,9. 0,13332
pb-a = 96,64 kPa
Naměřené a vypočítané hodnoty:
Horní hodnota tlaku na staničním barometru p1 95,67 kPa
Dolní hodnota tlaku na staničním barometru p2 95,55 kPa
Hodnota odpovídající výšce vrchlíku p 0,12 kPa
Korekce na kapilární depresi K1 0,075 kPa
Korekce na teplotní roztažnost K2 0,375 kPa
Barometrický tlak změřený staničním barometrem pb-b 96,67 kPa
Hodnota odečtená na aneroidu pb-a 724,9 torr
Barometrický tlak změřený aneroidem pb-a 96,64 kPa
Teplota na staničním barometru t 24,5°C

Závěr: Hodnota barometrického tlaku změřeného staničním barometrem je vyšší než hodnota barometrického tlaku změřeného deformačním barometrem. Za přesnější považujeme staniční barometr. Pro použití v mimo laboratoř je vhodnější použít deformační barometr vzhledem k jeho rozměrům.

charakteristika žárovky

1. Změřte charakteristiku žárovky a zpracujte graficky závislost I = f (U ).
2. Určete graficky i výpočtem statickou a dynamickou rezistanci vlákna žárovky různých hodnot napětí.

Potřeby: zdroj, žárovka, posuvný odpor, ampérmetr, voltmetr, vodiče.


1.1. Teorie měření:

Charakteristiku prvku ele. obvodu v ustáleném stavu nazýváme funkční závislost mezi protékajícím proudem I [A] a napětím U [V] na prvku: I = f ( U ).
Podle tvaru funkční závislosti prvky ele. obvodů rozdělujeme:
- prvky s lineární charakteristikou:
Ohmův zákon: U = R.I [V] I……elektr. proud [A]
R…...elektr. odpor [ ]

- prvky s nelineární charakteristikou:
- rezistance statická Rsi []
-
- - rezistance dynamická Rdi []


Dynamická hodnota se též někdy nazývá tečná, neboť její převrácená hodnota je dána převrácenou hodnotou směrnice tečny v daném bodě charakteristiky.
1.2. Postup měření:

1) Obvod jsme sestavili dle schématu, posuvný odpor jsme nastavili na maximální hodnotu.
2) Měření jsme provedli pro dvacet různých napětí a do tabulky jsme zapisovali dvojci hodnot napětí U [V] a proudů I [mA].
3) Z naměřených hodnot proudů a napětí jsme vypočítali velikosti rezistancí Rs a Rd.
4) Naměřené hodnoty jsme zpracovali graficky do funkční závislosti I = f( U ).
5) V závěru jsme provedli vyhodnocení měření.

Ve výsledcích měření se projeví pouze chyby (odchylky) přístroju a né jako v měření předchozím ,kde chyba vyplívala z chyb lidského faktoru , proto si myslím že naše měření charakteristiky žárovky s wolframovým vláknem blízko realitě. Krom hodnot RD které jsou zatíženy velkou chybou,kterou jsme způsobili nepřesným odečítání z grafu při hledání směrnic..Průběh hodnot statické rezistivity Rs a dynamické rezistivity RD jsou nepřímo úměrné. Zatímco RD s rostoucím napětím klesá, tak hodnota Rs stoupá.




1.5. Literatura:

Čmelík, M. – Machonský, L. – Burianová, L. : Úvod do fyzikálních měření.

USNADNĚNÁ DIFUZE

množství přenašečů, saturovatelnost
a) změna konformace přenašeče
- výměníky: Na/H - ledviny
Ca/Na - sval
b) kanály - řízené napětím - Ca v membráně kardiomyocytu, Na v postsynaptic.
receptorově - acetylcholinový receptor , GABA
- bez regulace - akvaporiny (osmotický tlak)
c) ionofory - transport ATB

SÍLY VYVOLÁVAJÍCÍ POHYB
1) DIFUZE - čistý přítok - Brownův pohyb
- čas úměrný x2, S
- rozhodující síla
- difuzi iontů ovlivňuje el. gradient
Fickův zákon

směr D...difuzní koeficient - schopnost přecházet

2) STRHÁVÁNÍ POZPUŠTĚNÝCH LÁTEK ROZPOUŠTĚDLEM (málo)
3) OSMOZA - semipermeabilní membrána - difuze rozpouštědla do oblasti vyšší koncentrace rozpuštěné látky
- tlak k zamezení pohybu rozopouštědla = osmotický tlak - úměrný počtu částic v roztoku
n....počet částic - efektivní koncentrace (aktivita klesá)

- osmotická koncentrace plazmy 290 mosm/l
- tonicita- srovnání osmolality s plazmou 0,9 % NaCl
5 % Glc- metabolisována

4) NEIONTOVÁ DIFUZE - slabá kys., která ionizuje až po průchodu membránou
5) DONNANŮV EFEKT
- negativní náboj nedif. aniontu brání v difuzi kationtů a podporuje difuzi difuz. aniontů
- za přítomnosti nedifuzibilních iontů se difuzibilní ionty distribuují tak, že poměr jejich koncentrací je stejný

KX . ClX = KY . ClY

- proti zvětšování počtu osmotickz aktivních částic - ATPasy

PASIVNÍ TRANSPORT LÁTEK PŘES MEMBRÁNY, KOTRANSPORT (+7)

→ struktura membrán

a) nespecifická permeace = prostá difuze

b) přenašečový transport pasivní = usnadněná difuze
- přenašeče
- kanály
- ionofory
aktivní - primární
- sekundární

A) PROSTÁ DIFUZE
- proteinový hydrofilní kanálek - polární molekuly dis.
- hydrofobní oblasti - nepolární molekuly + polární nedisoc.

B) PŘENAŠEČOVÝ TRANSPORT

kotransport - uniport S.str.26
- symport sekundární aktivní transport
- antiport